Autoportrét, aneb jak se vidí vedení Sokola

   Nejsem schopen pracovat samostatně, nezvládám nic ani s cizí pomocí, pracuji liknavě. V našem prostém účetnictví přetrvávají dlouhodobě závažné nedostatky, v evidenci máme chaos, naprosto nám chybí vize, z našich textů čiší bezradnost, přežíváme na překonaných stereotypech, žijeme na cizí účet, ani nás nebaví naše formální záliba, nejsme schopni spravovat jednu budovu a pár desítek soukmenovců... Vinu za tento stav spatřujeme všude jinde, jenom ne u sebe... Máme většinu v obecním zastupitelstvu obce Kostomlaty.
Výše napsané s otevřeností sobě vlastní sdělili čelní představitelé kostomlatského Sokola v minulém čísle KN. Využili obecní noviny patrně jako náhradní prostředí pro komunikaci se svými členy, protože ti ve valné většině nebyli ani ochotni dojít na jejich výroční jednání.
Je sice možné se ptát, proč těmi nudnými texty (jako by opsanými z  komunistických novin ze 70. let minulého století) obtěžují všechny občany Kostomlat, ale když už nám takto názorně předvedli, co jsou zač, je dobré si to konečně uvědomit: členové Sokola se díky jednomu přeběhlíkovi opět postavili do vedení obce a s převahou hlasu toho jednoho přeběhlíka obsadili i celou radu obce a jali se pokračovat v zajetých kolejích přežívání, neboť jak rádi tvrdí: „vždycky to tak bylo“. A jako obvykle se mýlí: Nebylo a zejména: nemusí to tak být. Stačí, aby si voliči Kostomlat uvědomili, jak asi dopadne naše obec, pokud ji povedou lidi, kteří nejsou schopni spravovat jednu budovu a vedení několika desítek členů toho spolku redukují na urputný boj: vybrání členských příspěvků...
Osud jakéhokoli spolku by mě byl vcelku lhostejný, pokud by ten spolek neutrácel nemalé obecní peníze, (což mu navíc činí problém řádně vyúčtovat; jejich účetní či pokladní je starostka obce...), přes tyto značné obecní dotace ten spolek chátrá jako jejich sokolovna (nejvyšší šéf Sokola je místostarosta obce). Místo šíření lži o Dětském klubu Kamarád, který nesmyslně považují za konkurenta, by se měli Sokolíci zamyslet sami nad sebou a jejich přístupem k dětem, pak by možná zjistili, proč od nich odcházejí nejenom děti, ale i se rozplývá jejich členská základna... Nákupem fotbalisty za 20 000,- Kč to určitě nespasíte...
   Josef Touš
   sagenit@tiscali.cz